Oryginalny artykuł naukowy
Acta Albaruthenica

Задыякальныя луннікі ў Супрасльскім рукапісе

2022, Tom 22


Data publikacji

13.02.2023

Data otrzymania

30.05.2022

Data akceptacji

05.09.2022

Model publikowania

otwarty dostęp

Rodzaj licencji


Dziedzina

Dziedzina nauk humanistycznych

Dyscyplina

literaturoznawstwo, językoznawstwo

Język publikacji

białoruski

Pliki do pobrania

PDF 350 KB

Artykuł

Liczba wyświetleń:104

Liczba pobrań:56

Cytowania Crossref:0

Wynik Altmetric:0


Abstrakt

Календары Месяца даўно з’яўляюцца прадметам даследавання ў сусветнай гістарыяграфіі. У дадзенай працы звяртаецца ўвага на два задыякальныя луннікі, асаблівасці іх зместу. Яны ўваходзяць у склад Супрасльскага рукапісу, разам з іншымі астралагічнымі тэкстамі. Задыякальны луннік – гэта прагностык, у аснову якога пакладзена становішча Месяца ў знаку задыяку. Асноўная ўвага ў ім надаецца парадам у медычных справах і штодзённым жыцці. Луннікі адносяцца да папулярнай астралагічнай літаратуры, не патрабуюць сур’ёзных спецыяльных ведаў, даступны для разумення не толькі астролагаў. Гэты від крыніц меў распаўсюджанне ў Вавілоне, Старажытнай Грэцыі, Візантыйскай Імперыі, сярэднявечнай Еўропе і Англіі. Дадзеныя луннікі прыйшлі ў ВКЛ з Візантыі.

Słowa kluczowe:

Bibliografia

Abū Ma'š ar. 2019. The Great Introduction to Astrology. Ed. and transl. Ch. Burnett, K. Yamamoto. Leiden-Boston: Brill.

Aristotelʹ. 1983. Sočineniâ. T. 3. Red. I.D. Rožanskij. Moskva: Myslʹ [Аристотель. 1983. Сочинения. Т. 3. Ред. И.Д. Рожанский. Москва: Мысль].

Bober Harry. 1948. The Zodiacal Miniatura of the Tres Riches heures of the Duke of Berry: Its Sources Meanings. "Journal of the Warburg and Courtauld Institutes" vol. 11: 1-34.

https://doi.org/10.2307/750460

Bouché-Leclercq Auguste. 1899. L'Astrologie grecque. Paris: E. Lerous.

Brennan Chris. 2017. Hellenistic astrology: the study of fate and fortune. Denver: Amor Fati.

Chardonnens László Sándor. 2007. Anglo-Saxon Prognostics, 900-1100: Study and Texts, Leiden: Brill.

https://doi.org/10.1163/ej.9789004158290.i-608

Dorotheus of Sidon. 2005. Carmen Astrologicum. Tr. D. Pingree. Abingdon, MD: Astrology Classics.

FГ¶rster Max. 1944. Vom Fortleben antiker Sammellunare im englischen und in anderen Volkssprachen. "Anglia" в„– 67/68: 1-171.

https://doi.org/10.1515/angl.1944.1944.67-68.1

Geller Markham J. 2014. Melothesia in Babylonia. Medicine, Magic, and Astrology in the Ancient Near East. Boston-Berlin-Munich: De Gruyter.

https://doi.org/10.1515/9781614516934

Grove Timothy Paul. 2020. Christ Came Forth from India: Georgian Astrological Texts of the 17th, 18th and 19th Centuries. Leden: Brill U Schoningh.

https://doi.org/10.30965/9783657705160

Heiduk Matthias, Herbers Klaus, Lehner Hans-Christian. 2012. Astrology in the Early Byzantine Empire and the Anti-Astrology Stance of the Church Fathers. "European Journal of Science and Theology". vol 8. в„– 2: 7-24.

Kürbis Brygita. 1981. O inspiracji okultystyscznej w średniowiecznej wizii dziejów. W: Świadomość historyczna Polaków: problemy i metody badawcze. Red. J. Topolski. Łódź: Wydaw. Łódzkie: 73-153.

Lloyd Geoffrey Ernest Richard. 1968. Aristotle: The Growth and Structure of His Thought. Cambridge: Cambridge University Press.

Manilii Marci. 1551. Astronomicon. Lugduni.

Means Laurel. 1992. Electionary, Lunary, Destinary, and Questionary: Toward Defining Categories of Middle English Prognostic Material. "Studies in Philology". vol. 89. в„– 4: 377-385.

Mendes Jefferson de Albuquerque. 2018. Imago Signorum: A doutrina do homem microcosmonas ilustrações médico-astrológicas entre os séculos XIV e XV. Dissertação (Mestrado em Artes e Cultura Contemporânea). Rio de Janeiro: Instituto de Artes.

Naênko Galina. 2016. Ukraïnsʹkij spisok astrologìčnih statej XVII stolìttâ. U: Ukraïnsʹke nebo 2: Studìï nad ìstorìêû astronomìï v Ukraïnì. Zbìrnik naukovih pracʹ. Lʹvìv. [Наєнко Галина. 2016. Український список астрологічних статей XVII століття. У: Українське небо 2: Студії над історією астрономії в Україні. Збірник наукових праць. Львів: 448-458].

Navukova-dasledčy addzel Knìgaznaǔstva nacyânalʹnaj bìblìâtèkì Belarusì. НББ № 091/276К [Навукова-даследчы аддзел кнігазнаўства Нацыянальнай бібліятэкі Беларусі, НББ № 091/276К].

Nazarova Larisa. 2002. Meditsinskaâ astrologiâ. Moskva: Mir Uranii. [Назарова Лариса. 2002. Медицинская астрология. Москва: Мир Урании].

Papathanassiou Maria. 1999. Iatromathematica (Medical Astrology) in Late Antiquity and the Byzantine Period. "Medicina nei Secoli". XI/2: 291-322.

Peretc Vladimir. 1901. Materialy k istorii apokrifa i legendy. T. 2. Sankt-Peterburg. [Перетц Владимир. 1901. Материалы к истории апокрифа и легенды. Т. 2. Санкт-Петербург].

Robson Vivʹen. 2003. Èlektivnaâ astrologiâ. Moskva: Mir Uranii [Робсон Вивьен. 2003. Элективная астрология. Москва: Мир Урании].

Rossijskaâ gosudarstvennaâ biblioteka, f. 272, № 208 [Российская государственная библиотека, ф. 272, № 208].

Šepelʹ Mihail. 2004. Metody prognozirovaniâ riska razvitiâ travmatičeskogo osteomielita nižnej čelûsti. Avtoref. dis. na soisk. uchen. step. k.m.n.: spets. 14.00.21. Moskva [Шепель Михаил. 2004. Методы прогнозирования риска развития травматического остеомиелита нижней челюсти: Автореф. дис. на соиск. учен. степ. к.м.н.: cпец. 14.00.21. Москва].

Skvarčèǔskì Dzmìtryj. 2015. Lunnìkì ǔ rukapìsnym zbornìku XVI st. z bìblìâtèkì Supraslʹskaga Blagaveščanskaga manastyra. U: Matèryâly XI Mìžnarodnyh knì gaznaǔčyh čytannâǔ «Knìžnaâkulʹtura Belarusì XI pačatku XX st.», Mìnsk, 16-17 krasavìka 2015 g. Rèdkal.: R.S. Matulʹskì ì ìnš. Mìnsk [Скварчэўскі Дзмітрый. 2015. Луннікі ў рукапісным зборніку XVI ст. з бібліятэкі Супрасльскага Бла гавешчанскага манастыра. У: Матэрыялы XI Міжнародных кнігазнаўчых чытанняў "Кніжная культура Беларусі XI пачатку XX ст.", Мінск, 16-17 красавіка 2015 г. Рэдкал.: Р.С. Матульскі і інш. Мінск: 89-94].

Svenberg Emanuel. 1963. Lunaria et zodiologia Latina, Stockholm: Almqvist & Wiksell.

Slìž Natallâ. 2021. Astralagìčnyâ vedy pra svâcìla ì planety ǔ Rukapìsu supraslʹskaga manastyra. "Białoruskie Zeszyty Historyczne" № 54: 7-45 [Сліж Наталля. 2021. Астралагічныя веды пра свяціла і планеты ў рукапісу Супрасльскага манастыра. "Białoruskie Zeszyty Historyczne" № 54: 7-45].

Slìž Natallâ. 2021a. Planetnìk pačatku 1490-h z rukapìsu z Supraslʹskaga manastyra. "Zdabytkì: dakumentalʹnyâ pomnìkì na Belarusì". Vyp. 24 [Сліж Наталля. 2021. Планетнік пачатку 1490-х з рукапісу з Супрасльскага манастыра. "Здабыткі: дакументальныя помнікі на Беларусі". Вып. 24: 28-45].

Taavitsainen Irma. 1987. The Identification of Middle English Lunary MSS. "Neuphilologische Mitteilungen" vol. 88. в„– 1: 18-26.

Taavitsainen Irma. 1988. Middle English Lunaries: A Study of the Genre, Helsinki: Société Néophilologique.

Telelis Ioannis G. 2021. Traditions and Practices in the Medieval Eastern Christian World. In: Prognostication in the Medieval World. Vol. 1. Ed. M. Heiduk, K. Herbers and H.-Ch. Lehner in collaboration with A. Bar-Levav, Ch. Burnett, M. Grunbart and P.G. Schmidl. Berlin-Boston: 665-686.

https://doi.org/10.1515/9783110499773-038

Weinstock Stefan. 1949. Lunar Mansions and Early Calendars, "The Journal of Hellenic Studies". vol. 69: 48-69.

https://doi.org/10.2307/629462